Mgr. Milana Kadlčíková

Více než deset let učím sebe a druhé naslouchat duši…

Ze začátku mě musela má duše pořádně „nakopat do zadku“. Trvalo to dlouho, než jsem jí začala naslouchat a opustila ubíjející práci v korporátu a ukončila prázdný vztah. Uvědomila si, že jsem si kdysi vysnila „velkou kariéru a romantickou lásku“ a úplně jsem zapomněla pod všemi těmi rolemi, kdo ve skutečnosti jsem.

Mé role mě přivedly na pokraj vyhoření k nespavosti a odpojení od sebe samotné. A tak jsem si konečně položila otázku: „Kdo jsem a proč jsem teď tady?“

Když k nám začne naše duše promlouvat, můžeme „strkat hlavu do písku” a tvářit se, že nejsme doma. A můžeme to tak dělat roky. Ale nikdy se opravdu neschováme.

Svou cestu domů ke své duši jsem si musela prošlapat. Občas to dost bolelo. Ztrácela jsem a znovu nalézala naději. Hroutila jsem se a znovu se sbírala. Teď vím, že jsem šla správnou cestou. I když možná ne tou nejkratší…

Udělala jsem si díky tomu svou vlastní Inventuru na duši a našla jsem opět samu sebe. Všechno má proto svůj vyšší smysl a Posun v myšlení je vždy možný.