Naše mysl jede více než 90 % dne na autopilota. Znamená to, že co se v ní odehrává, je úplně mimo naši vlastní kontrolu. Myšlenky „v naší hlavě“ přicházejí a odcházejí, jak se jim zlíbí a s sebou přinášejí emoce, ovlivňují naše chování a jedou podle pečlivě nacvičených a po celý život trénovaných schémat. Máme pak často malou šanci se v tom hluku naší hlavy cítit v klidu a v pohodě.
Jak to tedy funguje? Dám vám příklad klienta Jakuba...
Často měnil práci, protože nedokázal vyjít s kolegy a nadřízenými. Na každém se mu něco nezdálo a neustále byl s dalším a dalším zaměstnáním nespokojený. Když nastoupil do nové práce, začal po pár měsících vidět kolem sebe nedostatky a neustále se jimi v mysli zabýval. Vždy to dopadlo tak, že ho jeho myšlenky frustrovaly víc a víc a nakonec z práce odešel.
Důvodem nebyla ale ta zaměstnání nebo jeho kolegové, ale jeho vnitřní kritik, který ho neustále nutil porovnávat ostatní a potažmo sebe s nějakým nedosažitelným ideálem v jeho mysli. Byl přesvědčen, že pouze on vidí svět správně a lidé okolo něho potřebují pomoc, aby svět viděli stejně jako on. Okolí mu naopak stále zrcadlilo jeho naučené vzorce chování (neustálé posuzování a hodnocení sebe a druhých) a myšlení (kritické a velmi černobílé vidění světa), které mu autopilot stále den za dnem servíroval.
V momentě, když jsme prostřednictvím koučování a hypnoterapie rozpletli jeho černobílé a kritické vidění světa a našli spouštěcí myšlenky, se podařilo autopilota postupně odstavit z jeho mysli a přenastavit Jakubovo vnímání sebe a lidí okolo více realisticky a pozitivně. V jeho hlavě se pak vytvořil větší klid a dokázal si najít práci, které ho baví a dává mu smysl.
Jakmile přijmeme v dětství za svůj nějaký postoj nebo hodnotu, začneme na něho postupně nabalovat další a další zkušenosti. Ukotvíme tak emoce a myšlenky spojené s tímto postojem nebo hodnotou a začneme se podle toho chovat. Tímto krokem předáme kontrolu prostřednictvím svého ega svému vnitřnímu autopilotu.
Z pohledu vývoje lidstva jsou myšlenky jen mentálním konstruktem našeho ega, které pouze plní své úkoly — naší ochranu a kontrolu. Takže pokud je naše ego přesvědčené například, že naše zaměstnání a kolegové musí vyhovět nepřiměřeným požadavkům našeho vnitřního kritika, bude neustále předkládat do naší hlavy myšlenky, proč to tak právě teď není a frustrovat nás koloběhem nesmyslných úvah a vnitřních dialogů. Tak jak to bylo u zmíněného klienta Jakuba.
Jak z toho ven? Co jsme se naučila se můžeme i odnaučit. Nejsme naše myšlenky!
Není smysluplné a ani možné úplně zastavit naše myšlenky nebo se je snažit potlačovat. To bude vždy spíš kontraproduktivní. Co se stane, když vám řeknu: „Nepředstavujte si růžového slona“. Ano, uvidíte pěkného růžového slona. Také nedává smysl snažit se myslet stále pozitivně. Budete si jen zadělávat na další frustraci a emoce.
Co se ale můžete naučit praktikovat, a to i sami, je vytváření prostoru mezi vašimi myšlenkami (vašeho odstupu od těchto myšlenek), jejich postupné identifikování ve své mysli, pravidelné pozorování a usměrňování jejich toku. Chce to jen trochu cviku, dá se to ale zvládnout. Každý zlozvyk se dá odnaučit.
Dejte si třeba na počítač nebo na ledničku papírek s textem: „Koho zase dneska kritizuješ? 😊“ Když otázku uvidíte, zastavte se a pozorujte myšlenku, kterou jste právě objevili ve své mysli. Můžete si i k tomu říct: „Mám právě myšlenku, že Karel vůbec neumí mluvit a já bych to řekl lépe…“ Tím se vám podaří si udělat v hlavě od myšlenky odstup. Udělejte si z toho hru a buďte k sobě laskaví. Když žijete podle programu celý svůj život, nezměníte to ze dne na den.
Pokud byste cítili, že s některými myšlenkami nemůžete pohnout. Ráda pomůžu. V hypnóze si můžete vyzkoušet, jaké je to žít bez myšlenek, které vám už nesvědčí a lehce je nahradit myšlenkami pro danou situaci neutrálními. Zkvalitníte tak svůj život. Napište si o nezávaznou schůzku, kde společně probereme vaši situaci a kde vám navrhnu možnost jejího řešení.
Přeji klidnou mysl a málo neposlušných myšlenek.
S laskavostí, Mili
